první výběh!

2. března 2018 v 0:48 | E.
třetí den jsem se rozhodla vyrazit na svůj první běh na isladnu.
nechtěla jsem otálet a odkládat a tak jsem vyrazila co nejdřív to šlo.

řekla jsem si, že bych mohla na začátek vyrazit na stejnou cestu, jako jsme byli první den s Magdou a Mihajem. Štefko u oběda řikal, že na takovou odbočku k jezeru a zpět je to zhruba 3-4 km a tak jsem si řikala, že to není na začátek tak tragické. Vyrazila jsem tedy na tu odbočku. Ale u odbočky mě napadlo, co takhle vyběhnout směr k jezeru, co mi M+M ukázali.

Jasně, odhodlaně jsem vyrazila směr jezero. Jediný háček to mělo, že to bylo po dlouhé klikaté cestě do kopce. A tak jsem střídavě běžela a trpěla a řikala si, že nahoře to seběhnu přímo dolu do hotelu, což zabere tak 5 minut a budu v pokoji.

Nahože to bylo parádní. Už ani nebylo slyšet moře, nikde nikdo nebyl a bylo tam tak úchvatný ticho, jako si člověk ve městě dokáže jen stěží představit. Akorát, že to jezero ale nebylo vidět. Leželo na něm asi tak půl metru sněhu a tak jsem si ho mohla akorát představovat..:)

Natočila jsem si video, vyfotila pár fotek, zamávala dvěma malým kozám v dálce a řekla si, že je čas běžet zpět. Akorát byl problém s cestičkou za hotelem. Netušila jsem kde je a nebyla jsem tak troufalá jít na blind. Přecejenom jsem měla jenom tenicky a všude bylo zhruba 50cm sněhu. A tak nezbýávalo než běžet zpátky celou cestu. A tak jsem běžela. Síly docházely, hlad se zvyšoval, ale nevzdala jsem to. Doběhla jsem téměř k hotelu a k mému překvapení tento výlet byl přes 8km dlouhý. Poklepala jsem se po rameni a usoudila, že moje běhání na Islandu bude rozhodně stát za to. A motivovaně jsem ri říkala, jak zítra či pozítří půjdu zase.

Za dva týdny jsem opět nazula běžecké boty...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama