20.2. první hičhajk

3. března 2018 v 22:32 | E.
20.2. jsem měla už svůj 3.volný /po pracovním týdnu/ den a tak jsem se rozhodla vydat se do civilizace. přece jenom jsem svoje první dva dny proflákala, tak bylo na čase, abych se podívala po okolí.

vstala jsem dřív /zhruba kolem 10/ a vydala se pozdravit všechny kamarády /aneb rozuměj, milý čtenáři, čekalo mě první samostopování v životě a navíc na islandu, tak jsem to oddalovala/. Ale během oddalování jsem si domluvila cestu na zpět s Mihajem, který měl na večer naplánovanou cestu do Hofnu, což je zde nejbližší "město","civilizace","zábava"...

na svou cestu jsem se připravila velmi pečlivě. vzala jsem si plavky, neboť v tom velkoměstě je bazén, a velký batoh na nákup, co mě čekal.

vyrazila jsem stylově oblečená vstříc stopařským zážitkům. na cestě k hlavní silnici jsem ještě rychle volala kamarádce Vendy, která byla na islandu rok před tím, a chtěla jsem během minuty pochytit zkušenosti z jejího stopování. Vendy mi to nevzala a už jsem byla na hlavní cestě, přešla jsem do stopovacího směru a dobrodružství začalo. Zaslechla jsem první auto, otočím se, tři velká auta za sebou, "čínani", pomyslím si a pokračuju v klidu v cestě. doopravdy to byla tři čínská velkoauta. ujdu 10 kroků a slyším další auto. vysoké, islandského vzhledu, zvedám palec a auto hned zpomalí a zastaví. To bylo rychlé, potěším se, ale v tom momentu mi proběhne v hlavě tisíce myšlenek, kdo to asi bude, a dobrodružství začalo.

Otevřu dveře auta, usměvavá tvář muže středního věku mě mile přivítá s dotazem, kam jedu. "hofn" mu zněl více než povědomě, řekl, že jede kousek před, že zbytek můžu dojít. YES! první stop a hned až k hofnu.

pán byl ale znalec. pracoval o 30km dále na ledovci, kde dělá guida a často chodil do Smyrli na večeře a s dřívějším stuffem se znal, takže se mě hned začal vyptávat, co je nového na smyrle, co tam dělám, jak dlouho tu jsem..Stefan, z Rakouska, bylo nakonec velké štěstí mé cesty do "města". celou cestu mi ukazoval, kde co je, kam mám jít, kam nemám chodit, kde je jaká farma,..vlastně byl to milovník islandu, kterému se splnil sen a před 6 lety sem se svojí rodinou "emigroval" a začal žít skromný a poklidný islandský život. nakonec mě dovezl až do Hofnu před nákupní centrum a popsal mi, kde je pošta, banka, úřad, bazén. rozloučili jsme se se slovy, že jsme se rádi poznali a že třeba na smyrle se potkáme.

tak jsem teda byla v tom městě. před nákupním centrem. vešla jsem do obchodu, že si nakoupím suroviny na další dny volna a nějaké ňaminy na krizové dny. obchod je velký asi jako klasický český vesnický coop. cenově rovný newyorskému nejlepšímu obchodu. jednu výhodu však oproti českému coopu má, člověk tu najde daleko víc glutenfree potravin i než v leckterém pražském velkoobchodě. jinak zelenina předražená, maso super drahé, pringles nejlevnějšími chipsy. koupila jsem si světýlka do pokoje, svíčky, pringles, bzl chléb a ananas.

po nákupu jsem strategicky, s nacpaným a těžkým batohem /ano, opravdu strategické/, šla do banky zařídit si účet, na poštu koupit známky a na procházku po městě.

ve městě je krásný přístav, výhled na hory smerem k našemu hotelu. toť vše. udělala jsem si pár samospoušťových památečních fotek mě na islandu, a šla do bazénu. od bratra jsem měla kartičku, tak jsem šla zadarmo.

v bazénu jsem téměř tři hodiny strávila v horké výhřivce /36-38st/, navštívila ledovou vodu a usnula ve výřivce asi na 30 minut, dokud mě nevzbudil pán, co si ve výřivce zapnul víření..

výlet stál za to. v restauraci vedle bazénu jsem si dala véču s místním pivem a pak jsem se po cestě s magdou a mihajem krásně vyspala v autě na večerní radovánky..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama